Karel Prášek: Plátna do 2014 ve Viničním altánu Havlíčkovy sady 1369 Praha 2 – Vinohrady

4.3.2014 – 29.3.2014
Vernisáž: úterý 4.3. 18h

Karel Prášek se narodil v Ohrobci nedaleko Prahy 20. května v roce 1950. Vyrůstal tedy v období nejtvrdších režimních represí, ale první střet s komunistickou ideologií zažil paradoxně až za hranicemi ve vzdáleném Vietnamu, kde jako syn zahraničního zpravodaje Československé tiskové kanceláře (ČTK) docházel od svých sedmi do deseti let do školy zřízené Sovětským svazem.

Další cesta novináře Karla Práška s rodinou už však směřovala do západní Evropy a konečná destinace zásadně ovlivnila budoucnost jeho jediného syna. Svobodomyslná Paříž v polovině šedesátých let natolik kontrastovala s jeho předchozí zkušeností s totalitními pořádky, že silná vazba, kterou si k této metropoli a vůbec k celé francouzské kultuře ihned vytvořil, trvá až do dnešních dnů. Není překvapující, že si v pověstném městě umělců zvolil studium na prestižní Ecole Nationale Superieure des Beaux-Arts, kam byl
přijat již coby šestnáctiletý mladík na základě svého výjimečného talent a osobního doporučení malíře Jeana Rustina.
Následující rok jeho studentské práce upoutaly pozornost profesora a první veřejná prezentace děl Karla Práška na sebe nenechala dlouho čekat. Jeho tvorba se stala součástí výstavy na salonu francouzských umělců v Grand Palais, čímž se nenuceně a předčasně ocitl ve světě vysokého umění.
V novém prostředí navázal tvůrčí kontakty a byl přizván do ateliéru G. Singera, kde se v roce 1968 podílel na výstavě nazvané „Douze Peintres“ („Dvanáct umělců“), které osobně přikládá vůbec největší význam z výčtu všech doposud zrealizovaných výstav jeho děl.

Po úspěšném ukončení studií uměleckým cyklem nazvaném „Písaři“, který byl inspirován žurnalistickou kariérou jeho otce, následoval o to větší kulturní šok po návratu do vlasti. Namísto rozvíjení tvůrčích schopností na pražské Akademii výtvarných umění, kam v roce 1971 nebyl přijat, absolvoval dvouletou vojenskou službu v Československé lidové armádě.
Normalizovaná sedmdesátá léta znamenala pro Karla Práška osobní izolaci, během níž se živil jako skladník v Odbytovém sdružení papírenského průmyslu, zároveň však nezanevřel na uměleckou činnost a intenzivně tvořil v prostředí domova. Tvorba z této doby je poznamenána nostalgií po Paříži a celý jeden cyklus je inspirován mistrovským dílem Edouarda Maneta, což napoví i samotný název cyklu „Snídaně v trávě“. Svými slovy „oázu“ objevil ve Štěpánské ulici v sídle Denisova ústavu (Francouzský institut), díky kterému na dálku udržoval jak umělecké, tak přátelské vztahy s Francií. Osobní odtržení od československé společnosti bylo prolomeno až v roce 1977, kdy mu byla uspořádána vůbec první samostatná výstava v pražské Nerudovce.

V následujícím roce se stal členem umělecké skupiny Aktiv mladých výtvarníků, která byla napojena na dnes již zaniklou galerii Karlovka. Paralelně byl v kontaktu s francouzskými galeristy, kterým prostřednictvím Art Centra zasílal své obrazy a kresby, z nichž velká část byla prodána v roce 1982 na výstavě v Niortu, kde o Práškově tvorbě v doprovodném uměleckém katalogu pojednával Jean Hélion. Na konci roku 1987, po deseti letech strávených na
pozici výtvarníka v aranžovně výloh, podal výpověď v podniku Potraviny Praha, a od té doby působí jako umělec na volné noze.

Od roku 1993 úzce spolupracuje se skupinou Nové sdružení pražských umělců, za jejichž největší úspěch považuje výstavu „Práce na papíře“, uspořádanou v roce 1997 v galerii Mánes.

Karel Prášek si potrpí na kvalitní materiály a od roku 1968 je věrný akrylovým barvám Liquitex Acrylique, se kterými se poprvé seznámil v době svých pařížských studií. Tento svůj pracovní materiál, který je vyroben ze směsi pigmentů a syntetické pryskyřice, si nechával již od poloviny sedmdesátých let zasílat z Francie od Jeana Héliona. V paletě používaných barev výrazně převládá tmavě modrý odstín. V osmdesátých letech se nejvíce soustředil na práci s grafikou, od které poté upustil, ale její rukopis se mu podařilo přenést na veškerá další plátna provedená akrylovými barvami.

Od roku 2006 se navíc neomezuje jen na plátna a pomocí barev fy BRILLUX realizuje interiérové i exteriérové malby, ze kterých poté vznikají nástěnné fresky.

Ačkoli se Karel Prášek neřadí mezi figurální malíře, každý jeho cyklus či série vychází ze silných osobních zážitků a dojmů. Zásadní je pro něj svoboda při výběru témat bez vnějšího tlaku. Jednotlivé cykly se navíc vzájemně prolínají a prostupují, čímž samovolně vznikají nové podněty a impulzy k tvorbě.
Mezi nejvýznamnější cykly patří „Města“, „Židovskéhřbitovy“, „Tratě“ či z jiného spektra „Leporela“, jejichž vznik byl vyústěním a osobní umělcovou zkušeností s výchovou čtyř dětí.

K dnešnímu dni se celkové dílo Karla Práška rozrostlo do pozoruhodných rozměrů, čítajících více než 4 000 obrazů. Jeho blízký přítel Ivan Hrdina s nadsázkou definoval Práškovu tvorbu jako „chlupaté čáry“. Soudě podle zájmu, který Karel Prášek vzbudil také v zahraničí, přitahují jeho abstraktní obrazy návštěvníky galerií i soukromé sběratele, kteří v oné zdánlivé změti chlupatých čar hledají a objevují záchytné body nesoucí hlubší smysl.

Současná výstava ve Viničním altánu je přehlídkou jeho novějších prací, s důrazem na nejnovější díla, která dosud nebyla veřejně prezentována.

Curriculum Vitae + výstavy (výběr nejdůležitějších):

Karel PRÁŠEK

Narozen 20.5.1950

1958-61 Pobyt ve Vietnamu, cesty po Číně + Kambodži
1965 1.návštěva FRANCIE,setkání s J.Rustinem
1966-70 Studium na Ecole Nationale Superieur des Beaux-Arts v Paříži
1967 Účast na Salonu fr.umělců
1968 Přijat do malířského atelieru Gustava Singiera (na ENSBA)
Začíná pracovat s Akrylovými barvami, současně navštěvuje Beaux- Arts v St.Ouen, obor grafiky
Kolektivní výstavy, setkání s J.Helionem
1970 První prodané obrazy – G.Caputo z „Galerie de France“, výstava „12malířů“ ateliéru G.Singiera
1971 Nepřijat na pražskou Akademii, 2 roky na vojně
1973 Atelier Božejov
1974 Setkání s J.S.Pradeau,
1977 1.povolená+samostatná doma : výstava v Divadle v Nerudovce
Narození syna Michala
1978 Setkání s J. Černým – iniciátor graf. edic
Galerie Karlovka
1981 Narození dcery Dajdy
1982 Samostatná výstava v Niortu ve Francii, kde J.Helion píše text do katalogu
Pod patronací Art-centra+po 12letech cesta do Francie
1984 Atelier v Holandské ul.
1985 Tvůrčí kontakt s Galeriemi „Espace 31″a „Michel Broomhead“
1986 Narození dcery Markéty
1989 Přijat do ČFVU
Samostatná výstava ve Varšavě
1990 1.zakázka pro školu Smolkova-obraz akryl “ Praha-4″
1991 Kontakt s gal. KAVKA a VIA-ART
Narození dcery Karolíny
1.samost.výstava v Mnichově
Zanesen do Akounova seznamu malířů ve francouzských galeriích
1993 Tvůrčí kontakt s fr.skupinou INDIGO
Spolupráce s arch. Gopfertem st.
1994 Tvůrčí aktivita s Novým Sdružením pražských umělců
Spolupráce s arch. Stojanovem
1998 Zvláštní cena za celostátní soutěž – PF 1998
Kontakt s Gallery Zlata Debnar
Pozvání na „51.pařízský Salon de Mai“
1999 Vyzván ke spolupráci s Unesco
Účast na 52.pařížském „Salon de Mai“
2000 Samostatná výstava v Holandsku
2004 Tvůrčí pobyty u spolužáka arch. G. Bellogi v La Turbie
2005 Spolupráce s arch. Gopfertem ml.
Počátek realizací nástěnných maleb barvami fy Brillux
2006 Projekt Mona Lisa 2006
Sympozium „Olšany Color 4+4“ na Farmě Bolka Polívky
2008 Pozvání k výrobci akrylových barev, firmě Brillux v Munsteru
2009 Sběratel J. Vávra organizuje samostatnou výstavu ve Vídni
2010 Arch. G. Bellogi kontaktuje Galerii MMS v Monaku
2011 Stěhování z Prahy do Božejova
2012 6.Sympozium „Olšany Color 4+4 na Farmě Bolka Polívky
2013 Projekt „Galerie La Femme“: Praha-Villars-Konstanz Sympozium + výstava na radnici v Konsta
Nový atelier v Praze 4

Pozvánka se kliknutím myší na pozvánku nechá zvětšit.